Šifry a řešení

Na startu byla vyvěšena fotografie ‚Jeep IS‘, což foneticky přečteme džíp-í-es, neboli GPS. Luštíme tedy GPS. Sekvence tvářící se jako GPS souřadnice obsahovala tři šifřičky:

• Symboly ", ' a ° jsou buď černé nebo velmi světle šedé. V každém údaji jich je právě šest. Při zapsání svisle ve standardním pořadí dávají v Braillově písmu tajenku MŠ ŘÍČANSKÁ SZ ROH PLOTU.
• Nápis ‚GPS GLOBAL POSITIONING SYSTEM‘ má právě 26 písmen – a písmena vyskytující se nad údaji z něj byla zjevně vybraná. Pro jednoznačný převod na abecedu potřebujeme ještě vědět, kterou konkrétní instanci písmene brát, protože například O se vyskytuje v nápisu třikrát. To udává číslice, nad kterou je písmeno přilepené. Dostáváme tajenku KAMECHY J ROH HŘIŠTĚ J ROH.
• Nepoužitá zůstávají čísla, která jsou sice validní, ale podezřelá. Často se opakující sekvence (např. 147 nebo 258) navádějí na grafiku. Nula se nikdy nevyskytuje, zapíšeme proto cifry 1–9 nejjednodušším možným způsobem do čtverce 3×3 a kreslíme písmena. Dostáváme tajenku PŘÍRODNÍ SEVER SCHODY MEZI PARKOVIŠTI A U ROKLE.

Po 20 minutách byla na startu vyvěšena následující nápověda, aby všichni měli šanci začít všechny tři větve:

Autor šifry: převážně Yeti.

Řetězce obsahují pouze písmena E, I, S, H, T, M, O a Ch (zde je tedy ch jedno písmeno podle pravidla, že ho zadání viditelně používá jako jedno písmeno). To jsou morseovková písmena skládající se pouze z teček nebo čárek.

Každý řetězec navíc obsahuje písmena délek 1–N, kde N je délka řetězce. To definuje řazení. Například EChIS tak interpretujeme 1·, 4–, 2·, 3·, neboli ···–, což je v Morseově abecedě V. Čteme tajenku VEJROSTOVA SEV OHYB VODÁRNA.

Autor šifry: Lipča.

Řetězce písmen se skládají pouze z C, I, O, T, V a X, a to vždy takto v abecedním pořadí. Jeden řetězec bude písmeno – a kódování je tedy řídké, protože k udání jednoho písmene je zapotřebí dlouhý řetězec. Z opakování řetězců navíc můžeme usoudit, že písmeno generuje řetězec jednoznačně (nebo je-li volnost, tak malá).

Řetězec proto písmeno popisuje. Konkrétně udává, které prvky vidíme na velkém latinském písmenu a kolikrát: C obloučky, I rovné čáry, O uzavřené oblasti, T trojice stýkajících se čar, V rohy (jakéhokoli druhu) a X čtveřice stýkajících se čar. Kódování nedává jednoznačně některá písmena, kupříkladu L i V jsou IIV, a některá písmena by šlo plausibilně popsat i jinak. Není ale problém zrekonstruovat tajenku BUSTA F FOLTYNA RERYCHOVA.

Autor šifry: Lipča.

Spodní řada čísel jsou jednoduché souřadnice udávající konkrétní obdélník v horním schématu: řádek.pořadí. Obdélníků je 26, je to tedy abeceda. Jak ji tam vepíšeme?

Obdélníky mají téměř fraktální strukturu, kdy se hrubá část schématu opakuje v menší kopii přilepená na poslední, nejtmavší obdélník. A pak asi ještě znovu, ještě menší, i když už nekompletně. Hledáme tedy kódování, které se podobným způsobem rozvíjí – a mohlo by zřejmě pokračovat dál za 26. To jsou římská čísla, ve kterých stupňům šedi přiřadíme I, V a X postupně od nejsvětlejšího k nejtmavšímu.

Ve spodním řádku pak čteme řešení PSÍ VÝBĚH DVĚ STĚ M JV OD SMYČKY EČEROVA JV ROH.

Autor šifry: Lipča.

Se dvěma obdélníky stejných rozměrů se nedá dělat nic moc jiného, než je přiložit na sebe. Když to uděláme, začnou věci trochu víc pasovat k sobě a zjistíme, že obdélník se dá pravidelně rozdělit na 4×4 menší. Pak už snadno v blokovém písmu čteme tajenku ZAST RUDA ZIVY PLOT.

Autor šifry: Yeti.

Část 1 jsou sekvence písmen WASD, která odpovídají klávesám běžně používaných se v počítačových hrách pro pohyb (↑←↓→). Pozorování potvrzuje i to, že písmena se vyskytují ve dvojicích odpovídajících šikmým pohybům, ale nikdy není ve dvojici AD ani WS. Budeme tedy řídit nějaký pohyb pomocí WASD.

Část 2 je mapka části oblasti Kamechy s vyznačenými body. Na všech najdeme stejný kanál s texturou tvořenou tetrominovými (tetrisovými) tvary T. Kanál má na jedné straně napsáno ‚KASI EN…‘, zorientujeme ho proto tak, abychom měli nápis správně. Jeden z prvků textury pak odpovídá tvaru WASD nakreslenému na šifře.

Nyní zbývá jen následovat instrukce. Začneme na kterémkoli T správné orientace a pohybujeme se podle stisků kláves. Orientaci klávesnice udává orientace tvaru T, na kterém se právě nacházíme. Každá podsekvence oddělená středníkem nakreslí jedno písmeno tajenky KURSOVA JZ EON.

Autor šifry: Lipča.

Z jednoho rozcestníku (Rozdrojovice) vede poslední šipka do cíle, chceme proto projít cestu. Kde začít? Dává smysl první rozcestník na první části (Vyškov), který je označen tučně. Začneme tedy ve Vyškově a jdeme, kam nám ukazují šipky, přičemž se vždy řídíme první nepoužitou šipkou z daného rozcestníku. Postup potvrzuje, že na každé místo vede z ostatních právě správný počet šipek, aby to vyšlo.

Prošli jsme cestu, ale ještě potřebujeme přečíst tajenku. Nepoužité zůstávají směry šipek a kilometry. Ty jsou zapsané neobvykle jako ‚3. km odtud‘ – což znamená brát 3. písmeno odtud, tedy z názvu tohoto místa. Směr šipky pak interpretujeme jako směr, odkud v názvu počítáme – zleva nebo zprava. Dostáváme tajenku ŠEMBEROVA JIH ROH LOUKY JV.

Autor šifry: Yeti.

V seznamu názvů obcí je podezřelé, že jsou tam pořád samé -ice. A všechny, které nejsou tohoto tvaru, jsou mužkého rodu (a jsou osamělé). Uvědomíme si, že koncovku -ice mohou mít jednak obce ženského rodu (v jednotném čísle), jako třeba Skalice, nebo středního rodu (v množném čísle), jako třeba Budějovice. To společně s délkami -ice bloků mezi maskuliny vede na Morseovu abecedu, kde -ice představují tečky a čárky. S trochou jazykového citu nebo znalostí přiřadíme (či natipujeme) -icím rody. V prvním odstavci čteme KURSOVA 2 a v upřesnění pak VODAR 200 M SEV.

Autor šifry: Yeti.

Každý geometrický tvar je v šifře tolikrát, kolik má jeho název písmen. Současně malé geometrické tvary tvoří jeden velký stejný, přičemž uzavřené mají na jednom místě větší mezeru – tím je určen začátek a konec. Vepíšeme po obvodu (nebo podél čáry u neuzavřených) názvy tvarů: čtverec, elipsa, kruhová výseč, kružnice, lichoběžník, sinusoida, spirála. Podél šedé čáry čteme tajenku POMNIK RERYCH SV.

Autor šifry: Yeti.

Digitální číslice se vyskytují po čtveřicích, které jsou platné zápisy času. Překreslíme tedy časy z digitálních do ručičkových. Každý shluk dá graficky jedno písmeno tajenky TRI STA M SEV PSI HRISTE.

Autor šifry: Yeti.

Křížovka je anglicky a nabízí se vyplnit tedy do políček české překlady slov. Rychle ovšem zjistíme, že to nejde. Když si překlady prohlédneme, zjistíme, že je opět lze brát jako anglická slova – a jejich překlady už do křížovky vyplnit jde:

• flight → let → nechat
• fence → plot → zápletka
• guest → host → moderátor
• banner → transparent → průhledný
• bridge → most → většina
• stream → proud → hrdý
• paste → pasta → těstoviny
• sweat → pot → hrnec
• shelf → police → policie
• trap → past → minulost
• leaf → list → seznam

V políčkách čteme tajenku NAD DĚDINOU S.

Autor šifry: Karel.

Ve větách se na první pohled něco děje s diakritikou. Jednak scházejí tečky nad i a j, na druhé straně obsahují celkem hodně vzácnějších písmen s diakritikou, jako ď či ť. Když si písmena s diakritikou z vět vypíšeme, zjistíme, že jsou vždy ve větě unikátní. Každá věta tak udává nějakou podmnožinu českých písmen s diakritikou. Kolik takových písmen je? Patnáct. Napíšeme si je proto jednoduše po řádcích

áčď
éěí
ňóř
šťú
ůýž

a čteme v grafickém písmu 3×5 tajenku OVAL VEJROST SOCHA SZ. Poznamenejme, že dvě věty lze brát za mírně návodné, jedna napovídá, že nezáleží na pořadí písmen s diakritikou, druhá že pomůže uspořádat věci nějak pravidelně.

Autor šifry: Yeti.

Šifra vypadá jako by měla dávat grafická písmena v rastru 3×5. Haluzit tajenku ze symetrií ale nejde úplně snadno. Všimneme si, že téměř všechny rohy ovšem obsahují 2, strany téměř vždy obsahují 2–4 a 7 se vyskytuje pouze v prostředních třech posicích. To dává smysl, pokud čísla popisují kolik polí v okolí je obsazených, podobně jako ve hře Minesweeper. S tímto můžeme zrekonstruovat písmena a přečíst tajenku STOURACOVA JZ BMX VEZ. Efektivnější než řešit miny, je nejspíš vyřešit přímý problém, tedy nakreslit si písmena v 3×5 a spočítat, jak mají vypadat v šifře.

Autor šifry: Lipča.

Jedna část šifry jsou rozházené geometrické tvary s nějakými písmeny, druhá je kupodivu jen hlavička šifry. Použijeme tedy hlavičku šifry. Všimneme si, že písmena odpovídají názvu šifry. Nakreslíme si obdélník odpovídající hlavičce a přiložíme ho, aby písmeno bylo, kde má být v hlavičce. Geometrické útvary nám pak vytvoří stalaktity a stalagnity na horní a spodní lince. Když takto posbíráme všechny tvary do jednoho obdélníku, složí se akorát do dvou řad, kde v Morseově abecedě čteme CENTRAL PARK POD KANCEM.

Autor šifry: Lipča.

Většinu obrázků celkem snadno pojmenujeme. Všimneme si, že jejich názvy jsou vždy o jedno písmeno kratší než nějaké slovo v druhé části šifry. To umožňuje jednoznačně pojmenovat všechny:

• sadA
• karI
• Vrána
• vůlE
• koloS
• Stuha
• Osud
• pacH
• Platina
• míČ
• metaŘ
• koV
• Emír
• Vlak
• Tlupa
• Rvačka
• bobR
• mezI
• Elán
• Atom
• Šluk
• Brok

Současně můžeme zpřesnit pozorování. Slova v druhé části šifry nemají písmeno navíc kdekoli, ale vždy jako první nebo poslední. Všechna mají také instrukci ‚o kolik‘, kromě atomu, který je na konci. Chceme tedy projít nějakou cestu a pohybovat se o zadané číslo. Kde začneme? Na žabičce. Na kterou stranu budeme skákat? Na tu, kterou udává přebývající písmeno. Proskáčeme tedy postupně obrázky a v přebývajících písmenech čteme tajenku EČEROVA SV PSÍ HŘIŠTĚ VRBA.

Autor šifry: Yeti.

Jedna část šifry říká pouze CHEOPSOVASUMA, což je navíc napsáno neproporcionálně a záhadně odsazeno dolů. Cheopsovu známe jen jednu věc, pyramidu. Tu potvrzuje druhá část šifry, která má tvar trojúhelníku, kde bychom chtěli podél nakreslené cesty číst tajenku. Jelikož ale máme sumu, nikoli pyramidu, musíme pyramidu vytvořit sčítáním – každé písmeno je součtem dvou písmen pod ním v pyramidě. Poté už jen přečteme řešení ALBERT ECEROVA PLATAN V.

Autor šifry: Yeti.

Slova nemají významově nic společného. Seznam navíc obsahuje podezřelé zkratky jako CD-ROM, QR-kód – anebo také McDonals's. Co mají společného? Obsahují dvě písmena jdoucí po sobě v abecedě. Ověříme, že tuto vlastnost mají všechna slova. Nejjednodušší, co můžeme dělat s abecední sekvencí, je extrapolovat ji. Doplníme tedy vždy třetí písmeno následující v abecedě a čteme tajenku UL NAD DEDINOU SV KONEC.

Autor šifry: Yeti.

Čárečky vypadají, že by mohly dávat graficky písmena – například S, O nebo D z nich občas vyloženě koukají. Buď přijdeme na to, že čárečky jsou osy a ke každé máme nakreslit kolmici právě dvakrát tak dlouhou, nebo text s trochou hrubé síly dohaluzíme. Dostaneme mezitajenku MILI HRACI PODLE TVARU PISMEN HALUZIT TEXT BY VAM SLO JENZE V SIFRE JE DROBNY HACEK ZDALI JSTE ODHALILI ZE GRAFEMY EXISTUJI VE DVOU FORMACH.

Pokud jsme si doposud nevšimli, že písmena se vyskytují ve dvou tvarech, tak teď to víme. Text je rozdělen na pětice, chceme proto dvojkovou soustavu. Tipovat u každého písmene, která forma je 0, a která 1, ale znamená 2²⁴ možností. Potřebujeme jednotící princip. Některá písmena se skládají z dlouhých rovných čar a až přehnaně ostrých úhlů, jiná mají obloučky – i tam, kde to úplně nedává smysl. Znamená to, že jedna graficky připomínají jedničky, druhá nuly.

Podle toho můžeme formy písmen roztřídit a ve dvojkové soustavě přečíst konečnou tajenku VEJROSTOVA OVAL SOUSOSI SV.

Autor šifry: Yeti.

Šifra je sekvence divných čísel, některá by snad mohla být hexadecimální, jiné je jen dlouhá řada nul. Těch nul je ovšem 26. Uvědomíme si, že 26 nul je zápis čísla 26 v jedničkové soustavě. Mohou všechno ostatní být zápisy čísla 26 v nějaké soustavě? Ano, a některé i snadno poznáváme: 26, 11010, 222. Pro zbylá si zkonstruujeme převodní tabulku a čteme řešení BMX VEZ JIZNE OD MS STOURACOVA.

Autor šifry: Yeti.

Výrazy vypadají trochu matematicky, například závorky správně párují, ale v jiných ohledech je všechno špatně. Všimneme si tří věcí:

• Čísla jsou pouze 1-6. A šest je také matematických symbolů: .:/+×=.
• Každý výraz končí šestkou, která se navíc vyskytuje pouze na konci.
• Špatně je skutečně úplně všechno. Z pohledu uzávorkování jsou vždy čísla na místech operátorů a naopak.

Je nějaký způsob, jak nazvájem přiřadit čísla 1–6 a matematické symboly? Čísla 1–6 jsou na hrací kostce, tak ji vytáhneme. A vidíme, že konfigurace teček docela připomínají symetrií symboly z šifry. Nápad se potvrzuje tím, že pak každý výraz končí symbolem rovnítka. Přepíšeme tedy výrazy, vyhodnotíme je, a po převodu na písmena čteme SMRKY SEVEROZAP OD ZAST STOURACOVA.

Autor šifry: všichni.

Text neproporcionálním písmen se nerýmuje a – jak sám upozorňuje – není to pravá básnička a obsahuje především různé kydy. Až natolik, že si možná autor nemohl moc volně vybírat, co nebo jak tam napíše. Na konci je ovšem rada, která vypadá užitečně. Máme si prohlédnout začátky a konce a hledat středy.

Na začátcích řádků sice najdeme dvě F a dvě G, ale zbytek se neopakuje. Což nebude náhoda. Není normální, aby se na začátcích 23 vět vyskytovalo kdeco, ale neopakovala v češtině běžná počáteční písmena. Podíváme se na konce. Všimneme si, že ani na koncích se až na dvě výjimky písmena neopakují. To umožňuje pozorování zpřesnit: v sadě počátečních a koncových písmen se každé vyskytuje právě dvakrát, což také znamená, že tam jsou všechna kromě Q, W a X. Můžeme tedy nalézt jejich středy a v pořadí podle abecedy přečíst řešení ZASTAV STOURAČOVA SMRKY SZ.

Autor šifry: Karel.

Každý z dvanácti řetězeců začíná velkým písmenem jako vlastní jméno, jeho délka je dělitelná třemi a můžeme si rovnou občas všimnout fragmentů křestních jmen. Jakmile si řetězce rozdělíme na trojce, tak jsou počátky křestních jmen už nepřehlédnutelné. První tři písmena ale neurčují jména jednoznačně, hledáme proto další systém.

Dvanáct řádků navádí na dvanáct měsíců v roce – což po prohlédnutí kalendáře můžeme potvrdit. Jména v každém řádku jsou vždy po řadě z prvních deseti dnů odpovídajícího měsíce. Nejsou ovšem všechna, je jich jen tak zhruba půlka. Překreslíme si je do přehledné tabulky:

Nov     Rad         Tři     Čes Vla
    Nel         Dob     Ver Mil
Bed Ane         Kaz     Tom

Hug         Iva     Ven Heř     Duš
Prá     Ale     Kla Rad     Vít
Lau Jar Tam     Dob     Ive     Sta Git

Jar     Rad     Cyr Hus     Nor Dra Lib
Osk Gus                 Lad
Lin                     Reg     Dan

Igo     Boh     Eli Han     Věr Šte
Fel Zes             Lib Sas         Evž
Iva     Sva     Jit Mik Amb     Vra Jul

a po čtvrtletích v Braillově písmu čteme řešení ZASTAV STOURAC SMRKY SZ.

Autor šifry: Yeti.

Konce dvanácti proužků jsou označeny písmeny, přičemž každé písmeno se vyskytuje právě třikrát. Jejich navázáním s využitím zářezů složíme krychli. Rohová písmena odpovídají popsání krychle standardním způsobem, kde ABC, DEF, GHI tvoří podstavu, a dále pokračujeme po patrech nahoru (s vynecháním středu).

V poslední části šifry se vyskytují symboly ∑ a Π pro součet a součin. Proužky udávají přímé očíslování hran krychle. Vrcholy a stěny můžeme očíslovat pomocí těchto matematických operací: vrchol je součtem nebo součinem tří hran, stěna čtyř. Tím dostáváme jednoznačnou polyalfabetickou substituci, pomocí které čteme tajenku POD SCHODY MEZI NAD KASNOU A K DALNICI.

Autor šifry: Lipča.

Šifra má dvě části. Jedna je část rodokmen britské královské rodiny, který ukazuje 26 žijících příslušníků (plus Princess Margaret). Druhá je seznam, který je obsahuje opakovaně a v různých počtech. Máme tedy definici abecedy a tajenku, musíme jen přijít na to, jak rodokment popsat.

Přirozené je využít pravidla následnictví, protože to je jediná věc, která uvedené lidi definovaným a všeobecně známým způsobem řadí. Pravidla následnictví v evropských monarchiích mají určité obecné společné prvky (jako například pořadí narození), a pak různá specifika. Na specifika upozorňuji stromovité grafy, tedy rodokmeny v posledních informacích. Konkrétně:

1. Strom se předně prohledává do hloubky.
2. U narozených před rokem 2011 mají mužští členové rodu přednost před ženskými.
3. Pro narozené v roce 2011 či později je tato nerovnost zrušena a záleží jen na pořadí narození.

S tím už snadno popíšeme rodokmen abecedou a přečteme řešení SEV KONEC TUNELU U OBLOUKU HEYROVSKEHO.

Kdyby někoho zajímalo, jak situace vypadá aktuálně v roce 2022 nebo jaké další kuroizity se pojí s následnictvím britské královské rodiny, doporučujeme video Line of Succession to the British Throne 2022.

Autor šifry: Karel.

Máme tři různá bludiště přetištěná přes sebe základními tiskovými barvami CMY. Každé zvlášť projdeme. Subtraktivní (tiskové) kombinace barev dávají, které stěny pro nás platí. Například při procházení žlutým bludištěm pro nás platí žluté, zelené, světlě červené a černé stěny, protože ty obsahují žlutou (černé platí vždy). Cesty bludištěm nemají odbočky, tudíž i když je procházení pracné, není tak strašné, jak může vypadat na první pohled, stačí sledovat cestu.

Po projití bludištěm a vybarevní cesty příslušnou barvou vzniknou v šedých čtvercích vlajky námořní abecedy. Jsou trochu zdeformované vyrastrováním do mřížky 5×5 a vykreslením ploch souvislou cestou. Odborníka navíc zřejmě dráždí, že namísto červené a modré jsou vlajky vybarevny přímo základními barvami M a C. Jsou ale i tak snadno rozpoznatelné a po řádcích tak přečteme tajenku LIDL PUL KM JV BREH SLOUP.

Autor šifry: Yeti.

V každé pětiřádkové skupině se nějak transformuje jedno slovo na druhé. U některých vidíme, že čitelná slova jsou ob jedna ve známé sekvenci: chemické prvky, barvy duhy, měsíce v roce, vzory skloňování, hláskovací slova Morseovy abecedy nebo jmeniny. Zajímavé bude tedy, co leží mezi nimi – což potvrzují i obsahy rámečků, kde se vyskytují symboly z prostředních řádků.

V každé skupině můžeme doplnit prostřední věc, která v nějakém smyslu (fyzickém, metaforickém, konvenčním) leží mezi dvěma napsanými. Může pomoci, že počet symbolů odpovídá počtu písmen:

• tantal → WOLFRAM → rhenium
• Nečas → RUSNOK → Sobotka
• šeď → TEMNOTA → svoboda
• Brno → JIHLAVA → Praha
• červená → ORANŽOVÁ → žlutá
• únor → BŘEZEN → duben
• krýgl → TÁCEK → stůl
• město → MOŘE → kuře
• říše → KMEN → třída
• devět → ŠESTNÁCT → dvacet pět
• kyčel → KOLENO → kotník
• buňka → TKÁŇ → orgán
• přijít → VIDĚT → zvítězit
• Vít → ZBYNĚK → Adolf
• plavání → JÍZDA NA KOLE → běh
• ó náš pán → PAPÍRNÍCI → kvílí orkán

Tím získáme převod symbolů na písmena. Ta ze všech části přepíšeme do jednoho rámečku, protože se právě doplňují a vytvoří dva úplné řádky. Řádky přímo číst nejde, je mezi nimi ovšem nápadná mezera. Zopakujeme tedy postup, a mezi řádky napíšeme, co patří mezi – tentokrát v abecedě. Na to navádí i pozorování, že písmena v dolním a horním řádku jsou často ob jedna v abecedě (a řada dalších je poblíž). To už dává tajenku MOST OBVODOVA SLOUP JIHOZAP.

Autor šifry: Yeti.

Text se skládá ze slov ve spoustě cizích jazyků. Některá písmena jsou označená tučně, ta zřejmě dávají tajenku. Zkusíme to prostě přečíst – k tomu je zapotřebí text rozparsovat na slova, což jde někde snáz a někde méně, ale když vyslovíme tučné fragmenty, dostaneme foneticky řešení šifry VA-ŠET-RA-SAJI-Ž-NĚ-PO-P-ROU-DU-VED-E-K-LÁF-CE-ŠI-FR-UN-AJD-ET-E-VÝ-CH-O-D-NĚ.

Autor šifry: Yeti.

Obrázky vypadají dost náhodně, ale vesměs jsou dost jednoznačně pojmenovatelné. Zkusíme je proto prostě pojmenovat:

Vlk, bota, injekce, netopýr, atom, raketa, cibule, erb, trpaslík, USA, zvon, akordeon, parník, inženýr, studna, UFO, jablko, encyklopedie, most, ešus, Ježíš, elfka, nevěsta, ježek, Einstein, dárek, nástěnka, indián, cesta, kost, ying-yang, papoušek, akát, kostel, hruška, letadlo, eva, dům, euro, jelen, mrak, Obama, dirigent, Rumcajs, iglů, neuron.

V prvních písmenech můžeme číst mezitajenku V BINARCE TU ZAPISUJEME JEN JEDNICKY PAK HLEDEJ MODRIN. Modřín máme hledat až potom, nejspíš jako upřesnění, zaměříme se proto na binárku. Ptáme se, jak by mohla vypadat, aby nebylo třeba zapisovat nuly. Musí v tom případě u každé jedničky být jasné, kterému bitu odpovídá. Skupiny obrázků pak budou odpovídat jednotlivým binárním číslům (a písmenům abecedy), protože mají jeden až čtyři prvky, stejně jako čísla 1–26 mají jeden až čtyři jedničkové bity. Potřebujeme tedy obrázky roztřídit do pěti skupin.

Poměrně nápadná vlastnost je, že obrázky jsou formálně velice různorodé. Najít na webu barevnou fotografii jelena nebo hrušky by autor nejspíš zvládl, kdyby ji hledal. Je proto podezřelé, že jedno je černobílá fotografie a druhé ikona. Když se na typy obrázků zaměříme, zjistíme, že můžeme rozlišit pět základních:

1. barevná fotografie
2. černobílá fotografie
3. barevná kresba
4. černobílá kresba
5. ikona

Každý typ se ve skupině vyskytuje nejvýše jednou a dodržují vždy uvedené pořadí (které můžeme interpretovat třeba jako klesající komplexitu representace). Přiřadíme je tedy bitům od nejvyššího k nejnižšímu a po skupinách čteme tajenku SEVERNE OD FILIPOVY DVA.

Autor šifry: Yeti.

Na sadě 24 čtverců jsou velká písmena, šipky, rohová čísla a slova na hranách. Nejjednodušší a nejzábavnější je začít se slovy, protože to jsou jména členů známých dvojic, začneme je tedy skládat k sobě. Na všech hranách něco je a všechno na něco navazuje, poskládáme proto uzavřenou plochu. Konkrétně dostaneme plášť krychle, kde je každá hrana čtverec 2×2.

Nyní projdeme šipky a přečteme mezitajenku PRVNI PISMENA RESENI JSOU MO. Řešení chceme číst podle čísel, o kterých jsme mezitím zjistili, že jsou unikátní 1–30. Jak zařídíme, aby 1 a 2 byly M a O? Standardním popsáním vrcholů, středů hran a stěn, u kterých jsou ostatně i ty shluky čísel idikující, že tam něco čteme. Poloha M a O dává jedinou možnost, kam napsat N – k 6 a 12.

Tím je dáno popsání každé roviny. Když si krychli postavíme, aby byla prostřední rovina s M a O vodorovná, všimneme si, že všechna čísla na bočních stěnách jsou pěkně čitelně orientovaná (potvrzení). Natočíme-li navíc krychli tak, abychom viděli počáteční JKL, díváme se na stěnu, kde začíná a končí mezitajenka. Začíná na horních dvou čtvercích a končí na spodních, ve stejném směru, ve kterém popisujeme abecedou. Horní rovinu proto popíšeme ABC…, spodní RST… Podle čísel pak čteme konečnou tajenku MODRIN SEVERNE OD DOMU FILIPOVA DVA.

Poznamenejme, že když máme první krok alternativní šifry Čtvero ročních období, můžeme odhadnout, že tajenka začíná MODRIN, což krychli popisuje vcelku jednoznačně.

Autor šifry: Karel.

Mřížka zjevně není standardní šifrovací mřížka. Vyplněna je fragmenty slov. Některé jsou krátké a nejednoznačné, jiné jsou zjevně počátky slov: PŘEDPO, ILUSTR, VĚTROP nebo SLUNO. Když se podíváme, co obejde při rotaci konkrétní šedé políčko (ta mají strukturu platné mřížky), zjistíme, že každou čtveřici prexifů můžeme vždy doplnit společným čtyřpísmenným sufixem, aby vznikla smysluplná slova. Popořadě po políčkách tak dostáváme:

1. z/sluno/vý/ná-VRAT
2. para/ana/dia/kata-LÝZA
3. pop/va/větrop/t-LACH
4. sexu/arche/zo/kyn-OLOG
5. sard/č/top/hl-INKA
6. syn/hypo/or/pro-TÉZA
7. p/oc/z/maň-ÁSEK
8. č/k/muchol/kl-APKA
9. ha/švad/fif/p-LENA
10. ná/zá/předpo/ú-KLAD
11. pro/histo/tele/pro-GRAM
12. kot/ome/tab/pa-LETA
13. las/kul/ná/frak-TURA
14. sen/isol/termin/ilustr-ÁTOR
15. demo/pla/fotomo/mo-NTÁŽ
16. p/koč/d/otak-ÁREK

Máme čtveřice písmen a čtyři polohy základního tučného čtverce, z nichž jedna je vždy vyznačená. Zapíšeme si tedy do základního čtverce tolikáté písmeno ze čtveřice, kolikátá jeho poloha je vyznačena šedě – alternativně se na to můžeme dívat, že čtveřice rozepíšeme postupně ze základního čtverce, a pak do něj šedá pole všechna otočíme. Tím získáme tajenku VÝHON ZÁPAD GARÁŽE.

Autor šifry: Yeti.

Prvních šest částí šifry je společných s šifrou Most, budeme tedy používat opět krychli. Sedmá část společná není, matematické popsání abecedou se tedy už zde nepoužije.

Druhých šest částí šifry jsou čtveřice čísel se šipkami. Jedna šipka do čtveřice vždy vstupuje, druhá vystupuje – až na dvě, které mají jedna jen vstupující a druhá jen vystupující šipku. Máme tedy nějakou řadu, kde špiky určují navazování. Současně vidíme, že čtveřice odpovídají stěnám krychle.

Když si krychli postavíme například 1234, abychom měli 1 k sobě, následují další tři čísla hran proti směru hodinových ručiček. To platí pro každou čtveřici, lze tedy každé jednoznačně přiřadit polohu krychle. Polohu krychle změníme otáčením, resp. kutálením. Šipky pak značí hranu, okolo které se otáčelo.

To ještě úplně nestačí k jednoznačné konstrukci, jak máme krychlí kutálet – a ostatně ani k přečtení tajenky. Zatím jsme nevyužili, že některá čísla a jim odpovídající šipky jsou tučné. Považujeme-li některé hrany při daném otočení za tučné, budeme navazovat jen tučné–tučné a netučné–netučné. Kutálení krychle pak vyplní oblast 2×8 čtverců, kde v obtisknutných tučných hranách čteme graficky cílové heslo DOPIS.

Autor šifry: Lipča.