Šifry a řešení

Šifru stačí přečíst. Je zapsána exotickým fontem, kde základ každého písmene tvoří kolečko, ale písmena bez větších potíží rozpoznáme. Čteme tajenku RYBNICKA LOUKA U ULICE NETROUFALKY SV ROH.

Útržky slov je zapotřebí nějak poznat a doplnit. Začneme od těch dlouhých, které vypadají jasněji: PLACHT, PROSTŘE nebo SLUNE. Kdo si před hrou prostudoval mapu herní oblasti, snadno rozpozná začátky názvů ulic. A nejen to, mapa má index, se kterým jde jednoznačně určit jako začátky ulic i krátké útržky. Čteme následující písmeno z názvu ulice, což dá tajenku VINOHRADY SEVER ČIST ODPAD VOD PLOT.

Máme body označené symboly a očíslované šedé bloky. Čísla jsou 1–18, každé je jednou u vodorovného bloku a jednou u svislého. Budeme se podle nich řadit řešení, nejlépe by svislý a vodorovný blok se stejným číslem dohromady měl určit písmeno. Symboly se někdy vyskytují dvakrát přesně stejné, někdy jsou namíchané doromady. Namíchané můžeme rozložit na elementárních symboly, které jsou nakreslené přes sebe. Těch je pak třináct a každý se vyskytuje právě dvakrát. Dvojice stejných symbolů spojíme čárou – k tomu tam máme polohy přesně vyznačené křížky. Použijeme šedé bloky k určení obdélníku, kam se dívat, a uvidíme písmeno. Po číslech 1–18 tak přečteme tajenku CAMPUS SQUARE LAVKA Z.

Šifra obsahuje fragmenty obchodních značek, která můžeme vidět v komplexu, před kterým jsme ji dostali. Namísto některého písmena je vždy otazník, ta čteme jako tajenku. Dáme se do hledání a najdeme:

• Masaryk[ova] univerzita
• [Cyk]lopoint
• Campu[s Sq]uare
• [Skl]izeno
• T-[Mob]ile
• [Yve]s Rocher
• P[lan]eo elektro
• [Noti]no
• Ne[wyo]rker
• [CCC]
• Č[esk]á spořitelna
• He[rvi]s
• Pa[nos]
• Jen [zdr]avě
• [Mone]ta
• Exim [tou]rs
• [ČSO]B
• t[eta]
• Star[buc]ks
• [Jul]ius Meinl
• [Kit]chen story
• Dei[chm]ann
• [alz]a.cz
• re[d an]d cube
• Campus R[iver]
• H[MSt]udio
• Ma[rks&]Spencer
• [fan]n
• Del[uxe]
• Raiffeise[nba]nk
• Bijou Bri[gitt]e
• p[et c]enter
• B[ren]o
• T[esc]o
• or[esi]
• Ta[kko]
• Academic re[stau]rant

Nebo aspoň dost z toho, abychom přečetli tajenku VYSKOVA TYC SV OD MOSTU JIHLAVSKA X BITESSKA. Při čtení může pomoci, že text má zachovány mezery mezi slovy.

Šifra obsahuje přesné instrukce, jak máme čtverec vyrobit, jak s ním otáčet a kdy číst černého hada a kdy bílého (výjimečně je zapotřebí číst skrz papír, ale téměř vždy čteme stranu, kterou i vidíme). Když to uděláme, dostaneme tajenku ZS SVAZNA Z.

Na papíře je spousta rozházených písmen, z nichž jedno A kamsi letí. Také je označený konec zprávy. Písmena mají diakritiku. Stačí je tedy správně přečíst. Letící písmeno A míří pěkně přímo na R. Míří na něco stejným způsobem (tedy dolů vůči své orientaci) na nějaké další písmeno? Ano, například to R míří na E. A takto pokračujeme, než přečteme úplně všechno a dojdeme ke konci zprávy: AREÁL BMX CHIRONOVA ZÁPADNĚ OD TEPLÁRNY HLEDEJ OHNIŠTĚ NA SEVEROZÁPADĚ.

Šifra je seznam trojic, první dva prvky ale společně určují jednu kartu z balíčku 52 whistových karet, takže jde spíš o dvojice karta, den v týdnu. Se dny v týdnu a číslem 52 (počet týdnů v roce) se dá udělat jediná věc: popíšeme týdny kartami a každá trojice pak určuje jeden den v roce. Na správném řazení barev nepanuje úplná shoda, pořadí použité v šifře ovšem stanovuje šedý podtisk. Vytáhneme kalendář, popíšeme si týdny kartami a čteme tajenku BETON PLACEK S TYCEMI KONIKLEC S ZLOM.

V textu scházejí písmena – kdybychom si toho náhodou nevšimli, tak na to text sám upozorňuje. Doplníme je a vidíme, že tvoří nepřerušenou sekvenci A–J. Máme tedy řazení. Text napovídá, že se máme dívat okolo, spočítat, co číst, a to máme dělat stejně jako řazení. Vezmeme dopsaná písmena a okolo každého najdeme tolikátá písmena, kolikáté je to dopsané v abecedě. Okolo dopsaného A proto najdeme ve vzdálenosti jedna vlevo P a vpravo L. Okolo dopsaného B najdeme ve vzdálenosti dvě A a C. Etc.

         p(a)l
        am(b)ic
       hle(c)hyt
      ýplo(d)ůtos
     zasec(e)lákop
    oubyši(f)rahlíd
   coioran(g)utanbyh
  ojindesc(h)ázejíjed
 korátmohl(i)bychomtře
rátorhnedz(j)istížetune

Tím přečteme tajenku PLACHTY SZ PODCHOD KERE.

Ve třech za sebou uspořádaných hejnech jsou ptáci celkem devíti různých velikostí. Každá velikost se v každém hejnu vyskytuje vůbec, jednou nebo dvakrát. Zapíšeme-li výskyty pomocí číslic 0, 1 a 2, můžeme podle velikostí ptáků (od největšího, tedy shora) číst v trojkové soustavě KLUCHOVA Z.

Ve větách odhalíme vodítka na vyjmenovaná slova, v každé dvě (přičemž připustíme, že pro F a Z se občas vyskytne i slovo, v němž se sice píše tvrdé y, ale je ve skutečnosti cizí, nikoli vyjmenované). Máme tak postupně:

• myslet, plýtvat → ML
• povyk, nazývat → VZ
• enzym, chlorofyl → ZF
• pýřit, výška/vysoká [škola] → PV
• syrový, obyčej → SB
• azyl, Vyškov → ZV
• kobyla, hlemýžď → BM
• pyšný, syn → PS
• vzlykat, mýt → LM
• myš, žvýkat → MV
• klopýtat, brzy → PZ
• sýkora, zvyknout → SV
• jazyk, vykat → ZV
• pytel, babyka → PB
• lysý, Ruzyně → LZ

Písmen v BFLMPSVZ je osm, popíšeme jimi tedy kružnici a čteme dvojice směrů jako semaforovou abecedu. Správný způsob popsání je samozřejmě zdola po směru hodinových ručiček, protože tak postupuje v semaforové abecedě ruka, je takhle representován začátek abecedy i číslice. Takže to tak dělá pouze autor šifry. Všichni ostatní popisují kružnici shora „po hodinách“ a tento způsob se tedy nakonec použil. Získáváme tajenku ZOUBKOVA Z SCHODY.

Textovka popisuje výlet šestičlenné rodiny autem, přičemž upozorňuje, že jeli mikrobusem a poznamenává, kde kdo vůči komu sedí. Nakreslíme si tedy, kde kdo sedí, a vidíme, že sedí pěkně spořádaně ve třech řadách po dvou. V každé větě se někteří členové vyjmenovávají, tak si je vyznačíme a čteme v Braillově písmu SCHODY ZAVRENA SZ. A u borovice si pak uděláme piknik, vlastně vyzvedneme šifru.

Rozesazení lze také nakreslit pomocí jmen. Všechna jsou trojslabičná a v levé řadě začínají první, druhá a třetí slabika na L, kdežto v pravé na R.

Šifra je sekvence písmen a čísel. Písmena se vyskytují právě jednou, takže by se podle nich mohlo něco řadit, čísla zase odpovídají pěkným písmenům. Písmena a čísla si tedy vymění role, převedeme jedno na druhé a seřadíme vzniklá písmena do tajenky VYHLIDKA NAD PISARECK TUNELEM.

Ke každé trojici slov v rámečku můžeme asociovat jedno nové. Pomůže, když si všimneme, že délky rámečků nejsou náhodné, ale přímo úměrné délce nového slova. K první části tak napíšeme západ, myš, Austrálie, odboj, pecen a příliv. K druhé pak lípa, tma, špunt, rys, trouba, klec, hnutí a jev. Počty slov jsou různé, zato počty písmen stejné (oba proužky jsou stejně dlouhé). Grafická podoba navíc navádí přiložit je nad sebe. Objeví se spousta společných písmen, která přečteme jako tajenku: PAM ŠUTR OBECNÍ V.

V první části šifry si všimneme, že podstatným jménům v trojici jde často doplnit společné přídavné jméno, se kterým se vyskytují v ustálených spojeních. Na to navádí i to, že spojením s druhou částí dostáváme fráze tvaru: A, B a C jsou nějaké. Doplním tedy přídavná jména:

• neposlušnost, průkaz a nauka jsou občanské
• okno, náruč a zlomenina jsou orevřené
• hodnota, škola a Evropa jsou střední
• drůbež, dopis a hladina jsou ???
• rty, čekárna a plyn jsou plné
• sůl, koník a nemoc jsou mořské
• sídlo, prázdniny a čas jsou letní
• knížka, krev a skalice jsou modré
• divadlo, výbor a banka jsou národní
• rozpětí, kaštan a pikolík jsou ???
• oblouk, únor a gól jsou vítězné
• škola, horečka a napětí jsou vysoké
• tenis, ulice a chechot jsou ???
• občerstvení, spád a šípy jsou rychlé
• jazyk, list a příjmení jsou rodné
• přehled, baterie a postava jsou ???
• pečivo, vítr a stopa jsou čerstvé
• náboj, ulice a důvěra jsou slepé
• dovolená, stránka a atom jsou ???
• sliby, ovoce a poplach jsou plané
• zóna, sekera a loďstvo jsou válečné
• kámen, škola a tábor jsou základní
• ruka, bankovka a poledne jsou pravé
• heslo, lid a orba jsou ???
• stoupání, omáčka a úhel jsou ostré
• den, liška a záře jsou polární
• elektrárna, dýmka a sport jsou vodní
• víno, led a kašel jsou suché
• zlo, tekutina a bláznovství jsou čiré
• voda, domácnost a Orlice jsou tiché
• pivo, zmrzlina a salám jsou točené
• koruna, deska a dobyvatel jsou ???

Pro některé trojice (označené ???) to ale nechce jít a nechce. Nezbývá, než zanechat asociování a použít druhou část šifry. Z každého doplněného přídavného jména vybereme písmeno podle odpovídajícího čísla v druhé části. Tím dostaneme mezitajenku ČTI PŘÍMO TO CO SE NEDÁ SLOUČIT, přičemž mezery mezi slovy odpovídají trojícím, kde se nedaří nic přiřadit. Z nich proto vybereme vždy tři písmena přímo, bez asociací. To už dává finální tajenku UPATNI TUCET SV ROH LOUKY.

Telky makové obsahují symboly rovnosti (=), nerovnosti (≠) a křížky (×). Vždy jsou přítomny dvě řady symbolů, horní a dolní. Každá může být tvořena jedním velkým symbolem, nebo dvěma menšími – v tom případě jsou vždy různé, velký smybol tudíž zastupuje dvojici stejných symbolů. Křížek je vždy velký, představuje proto něco, co má smysl pouze jako velký dvojsymbol. Symboly rovnosti a nerovnosti jsou kromě horní a dolní řady občas také ještě uprostřed.

Jsou-li symboly relace mezi nějakým objekty, kde mohou ty objekty být, aby si jednak nepřekážely se symboly a také aby relace byly prostorově mezi nějakými objekty? Evidentních je šest poloh ve středech kruhů indikovaných obrysem, které odpovídají Braillovu písmu. Rovnost a rozdílnost je v tom případě jasná, velké křížky interpretujeme jako výměnu. To umožňuje zrekonstruovat tajenku UL KONIKLEC JV GARAZ CISLO JEDNA. Relace v některých případech neurčují písmeno jednoznačně; E/Z a I/N rozhodneme, abychom dostali smysluplný text.

Šifra se skládá ze sekvence vět a obdélníku s písmeny. Věty jsou přístupnější a brzy odhalíme, že každou můžeme nahradit jedním trojpísmenným slovesem ve třetí osobě končícím na Í:

• bdí – Je vzhůru.
• spí – Vlastně není vzhůru.
• sní – A něco se mu zdá.
• zdí – Že třeba staví stěnu.
• udí – Nebo cosi tepelně upravuje v kouři.
• zní – A u toho vydává zvuk.
• ctí – To on férově dodržuje.
• lpí – Také důsledně vyžaduje dodržování od ostatních.
• umí – Dokáže to.
• čpí – Že u toho děsně zapáchá?
• rdí – To se pak někdy červená.
• smí – Což je mu povoleno.
• dlí – Setrvává proto na místě.
• zří – A to on uvidí věci.
• učí – Takže pak předává vědomosti.
• mží – Někdy velmi jemně prší.
• ční – To potom je vystouplý.
• tmí – Naštěstí se sešeřívá.
• úpí – Sténá a kvílí.
• tlí – Hnije.
• úží – A zmenšuje na šířku.

Nyní je třeba použít obdélník. Žádné ze slov tam osmisměrkovým způsobem nenajdeme. Při hledání si ale všimneme, že obsahuje právě jedno Í, a to v levém horním rohu. Zbytek prvního sloupece a prvního řádku jsou abecedně seřazené. Sloupec obsahuje první písmena slov, řádek druhá. Použijeme je proto jako souřadnice a z obdélníku vybereme tajenku MŠ ČTVRTĚ LÁVKA KEŘ ZÁPAD.

První část šifry je jednoznačně morseovková. První písmeno v rámečku má čtyři symboly, druhé tři, třetí dva, poslední jeden. Navíc každé obsahuje právě jednu čárku, ostatní jsou tečky.

Druhá část jsou písmena a čísla. Písmena mají diakritiku, tudíž by se tato část měla prostě číst, stačí najít správné pořadí. Každý znak je navíc podtržený – ale velmi neesteticky. Spíš to vypadá, jako že někdo pod každé písmeno přilepil čárku.

Čárky v první části tedy určují, který znak z druhé části vybrat. Počty morseovkových symbolů se snižují, protože když znak použijeme, tak je pryč a dále se vybírá jen ze zbylých:

B(-...) 7DSH → 7 + DSH
R(.-.)  DSH  → S + DH
A(.-)   DH   → H + D
T(-)    D    → D

Dostáváme tedy následující transposici

1221 7DSH → 7SHD
3111 TÁ1E → 1TÁE
2311 Č2MO → 2OČM
4111 DEIM → MDEI
2221 C3KA → 3KAC
4221 KRK0 → 0RKK
1311 5AÁU → 5UAÁ

kde napravo čteme po sloupcích tajenku 721M 305ST OD KRUHÁČE AKADEMICKÁ.

Nesmyslný vzorec obsahuje velké množství lomítek a π. Proč zrovna pí? Co dělá pí, pí, pí? Pták nebo morseovka. Chceme, aby to byla morseovka. Tak to jako morseovku přečteme. Stačí správně vyslovovat fragmenty mezi lomítky a brát dlouhé a krátké slabiky (π/4 a π/2 čteme „pí čtvrt“ a „pí půl“). Dostáváme tajenku POVOZ NA JIHOZAPADE SLUNECNE.

Na jedné části šifry je opravdu kostka, 26 významných bodů na jejím plášti je pospojováno plnými a tečkovanými čárami, dva jsou navíc spojeny se středem. Druhá část obsahuje trojice cifer 0–2, které ale nejde číst v trojkové soustavě nebo podobném kódování. Můžeme je ovšem použít jako souřadnice, když body na kostce dokážeme popsat abecedou. Všimneme si, že graf spojující body je souvislý a nemá žádné cykly, je to tedy strom. Začneme-li z vyznačeného středu, větví se na plnou a tečkovanou čáru. Strom je proto morseovkový, což umožňuje popsat vrcholy písmeny. Počátek souřadnic máme již vyznačen jako O a osy x, y a z určíme podle tří sousedních vrcholů krychle, kam jsme dopsali písmena X, Y a Z (nebo prostě použijeme přirozené pravotočivé souřadnice). Z trojic cifer čteme tajenku LAVKA JV POD ROZHL KAMENNY VRCH.

Křížovka vypadá normálně, jen některé popisy v legendě jsou trochu nejasné. Když zkusíme vepsat ty jasnější, zjistíme, že všechno je ovoce a zelenina. S tím se dá doplnit vše:

1. datle
2. pór
3. brambora
4. mrkev
5. mandarinka
6. fík
7. česnek
8. borůvka
9. rajče
10. třešeň
11. řepa
12. malina
13. ořech
14. cibule
15. švestka
16. jablko
17. hrášek
18. kiwi
19. zelí

Čteme tedy tajenku TRAVNÍ EV Č TŘICET KŘÍŽ.

Prozkoumání názvů knih odhalí dvě věci. Jednak obsahují celkem často čísla, dokonce nepřerušenou sekvenci 1–14, jednak v policích sice panuje chaos, ale ne úplný. Historické knihy jsou všechny vlevo dole, detektivky uprostřed nahoře, pohádky vpravo atd. Podle čísel budeme řadit písmena tajenky. Když jsou knihy stejného žánru poblíž, podíváme se jak přesně poblíž. Zjistíme, že tvoří celkem obstojná písmena. Najdeme tak postupně zleva

• matematika – M
• historie – I
• sci-fi – A
• vaření – V
• krimi – K
• sport – S
• zvířata – O
• pohádky – P
• dívčí romány – R

Každé písmeno se vyskytuje v tajence na posicích odpovídající číslům v knihách, které ho tvoří. Čteme tak PARK RAISOVA PAM.

Vzhledem k neobvyklému počtu králů, nemožnému postavení figur a množství „matů“, které už tam jsou, zjevně nepůjde o šachovou úlohu. Bílé a černé figury se vyskytují pěkně v párech. Často jsou přímo v jedné řadě, bílá vždy vlevo, černá vpravo. Když si je vyznačíme a podíváme se na ty zbylé, vidíme, že se jsou uspořádané úplně stejně, pokud šachovnici čteme po řádcích. Co bychom mohli do segmentů určených figurami vepsat, králové a dámy tvoří segmenty o délce čtyř polí, věže tří polí, atd.? Názvy figur. Na otaznících tak čteme CTVRTE SZ KERE.

Podivná složená slova obsahují vyznačená písmena, která ale nejde přímo číst, je třeba je na něco převést. Složená slova jsou navíc rozdělená svislou čárou, která často není na hranici slov, nýbrž někde jinde. Obojí dává smysl, pokud slova máme přepsat, aby dělení bylo správně, a pak přečíst vyznačená písmena. Přepíšeme je (vesměs idiotským překladem, doslovným a/nebo v jiném významu slova) na anglické termíny, kterými se hemží korporátní newspeak:

• veřejn|ípříbuzní → public|relations
• Výkon|tečka → Power|point
• vůdcek|oráb → leader|ship
• prác|etok → work|flow
• krmz|adní → feed|back
• hlav|olovec → head|hunter
• mezin|ázor → inter|view
• klí|čtón → key|note
• bzuk|slova → buzz|words
• mozek|vichření → brain|storming
• vola|tstřed → call|centre
• Spojen|Iv → Linked|In
• vně|zdrojení → out|sourcing
• víte|jak → know|how
• smrt|čára → dead|line
• šatyš|ifra → dress|code
• skup|instavba → team|building
• lavic|znak → bench|mark
• dílo|krám → work|shop
• mysln|ádrž → think|tank
• vel|kýobraz → big|picture
• domo|vkancl → home|office
• mnoho|úkolení → multi|tasking
• Líck|niha → Face|book

V převedených termínech čteme tajenku PETER CURVE STREET ONE GARAGE ONE, jdeme tedy na Petra Křivky 1 a hledáme garáž č. 1.

Čísla jsou vysázena písmem, které vybočuje z ostatních šifer, na něco se tedy odkazuje. Při hledání garáže číslo jedna jsme si mohli všimnout, že čísla garáží okolo jsou velmi podobným písmeme. Čísla v šifře jsou tedy čísla garáží. Představíme si rozvržení garáží a každou skupinu čísel spojíme čarami. Tím dostaneme písmena o výšce dva a čteme tajenku MS CTVRTE LAVKA Z KERE.

Seznam čísel je neobvyklým tečkovaným písmem. Několik jich navíc má před sebou trochu menší E. Obojí navádí na linky brněnské MHD. Roztřídíme je na šaliny, trolejbusy a autobusy a interpretujeme jako morseovku. Autobus je tečka, trolejbus čárka, a šalina oddělovač, protože autobusů je nejvíc, trolejbusů meně a nejméně je šalin. Čteme tak tajenku 335 METRU 308 STUPNU.

Když šipky na jednom řádku jednoduše poskládáme za sebe, dostaneme vždy nějaký tvar políčka velkého polského kříže. Čteme tedy polský kříž. Které písmeno z políčka vybrat, určuje počet šipek na řádku, který je vždy 1–3 (a také je to víceméně jediná zbývající informace v šifře). Získáváme tajenku BETON PLAC KONIKLEC S OHYB.

Na prvních dvou řádcích šifry přečteme SPRAVNE A TED INTERPOLUJ. Na druhých občas taky něco připomíná písmeno, ale je to už slabší. Je zapotřebí si ujasnit, jak se ten text na prvních dvou řádcích dá přečíst. Jde to totiž dvěma způsoby. Buď čteme pouze zaoblenější body jako Braillovo písmo, nebo čteme podlouhlejší hranatější body jako sedmisegmentový displej. Obojí dá stejný text. Na druhých dvou řádcích ale už dávají různé texty, navíc ani jeden není smysluplný. Takže mezi nimi interpolujeme

Braille:  JSLY V SPZXLH AU B VUGZFU
          KRIZ U TRAVNI EV C TRICET
7segment: LQFA T UTBTPJ IW D ROKFDS

a čteme tajenku KRIZ U TRAVNI EV C TRICET.

Text je psán bez diakritiky, tudíž ji budeme ignorovat. Nápadně se v něm vyskytují fráze, které zní tak trochu jako Per partes, akorát nějak domíchaně. Když se na ně zaměříme, můžeme zpřesnit pozorování: každá věta skrývá frázi, která je anagramem Per partes, jen vždy jedno písmeno přebývá. V přebývajících písmenech čteme tajenku LAVKA JV POD ROZHL KAMENNY VRCH.

Šifra je velká. I hlavička šifry je podezřele veliká. Obsahuje křivky, které začínají vlevo dole a pokračují kamsi; po cestě mají vždy pět koleček nebo čtverečků. Přečteme-li kolečka jako 0 a čtverečky jako 1 v binárních číslech, dostaneme mezitajenku PER PARTES NAPOVEDA.

Je tedy třeba použít Per partes. Nabízí se ona obří hlavička, kam by křivky šly pěkně přiložit na logo hry. Když to uděláme, symboly na křivkách padnou vždy do černé nebo bílé plochy. Potištěnou černou plochu bereme jako 1, prázdnou jako 0 a opět použijeme binární kódování. Dostáváme tajenku POMNIK PARK RAISOVA.

Obrázky mají každý číslo určující, kolikáté písmeno číst, když je dokážeme správně pojmenovat. Ke správnému pojmenování je ale zapotřebí nějaký systém. A ten je takový, že všechny obrázky ukazují hokejové fauly:

• vysoká hůl
• hrubost
• držení
• krosček
• sekání
• napadení
• sevření puku

Když z nich vybereme správná písmena, čteme tajenku OBECNI V.

Šifra je popis cesty, na kterém vlastně není nic k luštění. Musíme ho jen správně pochopit a provést. Když to uděláme, dojdeme na stanoviště s cílovou šifrou. Popsaná cesta je vyznačena v mapce, úseky mezi kolečky přibližně odpovídají jednotlivým fragmentům popisu.

Šifra obsahuje osm slov délky 3, osm slov délky 5, osm slov délky 7 a osm slov délky 9 (ta začínají všechna na P). Některá písmena jsou navíc tučná a na jiných zase sedí havěť. Na havěť řekneme brr a zaměříme se raději na slova. Grafická forma navádí na to, že bychm ze slov měli něco poskládat. Začít jde od společného P a po chvílí zkoušení složíme pěknou osmičetnou pavučinu. V jednom křížení vláken sedí pavouk a v dalších jsou očíslované mouchy. Pavouk může pěkně a jednoznačně projít pavučinu a pochytat mouchy v naznačeném pořadí. Cestou přitom potká tučná písmena, ve kterých čteme cílové heslo BROUSEK.